Jaký je rozdíl mezi MLC a SLC SSD flash disky

SSD (Solid State Disc) technologie zažívá v posledních dvou letech technologický a komerční boom. Druhů flash pamětí používali , používají a budou používat desítky více či méně odlišných technologií. Na současném trhu se ale nyní etablovali dva druhy a to druh SLC a MLC. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Čím se liší?

SLC – Single-level cell – jedna paměťová buňka dokáže uchovat 1 bit (0, 1)

MLC – Multi-level cell – jedna paměťová buňka dokáže uchovat 2 bity (00, 01, 10, 11)

SLC tedy potřebuje pro stejnou kapacitu dvojnásobek paměťových buněkv porovnání s MLC.
SLC  je v době psaní tohoto článku výrazně dražší v porovnání s MLC.

Zdálo by se že MLC technologie má tedy narch. Opak je pravdou!

Problém MLC je nízký počet zápisu/přepisu paměťové buňky. I přes velký posun v technologii výroby MLC si SLC technologie udržuje stále cca 10x větší životnost / počet přepisů v porovnání s MLC.  Zároveň je technologie SLC  výrazně rychlejší a to zejména při zápisu.  V praxi se pro zvýšení rychlosti SSD používají specielní zapisovací algoritmy , které dokáží stejnoměrně a postupně používat pro zápis všechny buňky SSD. Tedy se výrazně prodlužuje životnost celého SSD

MLC technologie je tedy vhodná pro občasné domácí použití. Pro jakékoli používání v komerční sféře je potřeba se MLC technologie vyvarovat.  Při použití MLC ve stylu:  .doc soubor na MLC flash paměti mám uložený jen na ní a nikde jinde a zároveň tento soubor z této MLC flash paměti otvírám a edituji. Pokud budu tento soubor upravovat/mít otevřený  delší dobu a budu mít nastaveno automatické ukládání po 5ti minutách, tak každou hodinu bude soubor na levné MLC flash paměti (usbčku) přepsán 20x.  Pokud budu uvažovat, že počet přepisů levných MLC  je cca 5000-10000 (často ale i výrazně méně ! ..řídí se to podle osobní karmy a osobního kondiciogramu 😉 ..prostě je to někdy o blbé smůle) tak již po 200-500 hodinách otevření/práce se souborem přímo na flash paměti může s relativně vysokou pravděpodobností ke ztrátě dat.  Obnova je sice často možná, ale část dat bude již nevratně ztracena.   Proto doporučuji kupovat výhradně SLC SSD a zároveň zálohovat vše ještě na jiné médium.

SHARE IT:

Commenting area

  1. Ahoj, nějaké tabulky srovnání?

  2. Seš debil -nejdřív si o tom něco přečti a pak piš tyhle bláboly

  3. Děkuji ti za velice hodnotný , na informace hutný příspěvek. Pokud jsem udělal nějakou chybu prosím o opravu. Děkuji.
    PS: Mé IcQ je vysoké a debil proto nejsem 😉

  4. „na levné MLC flash paměti (usbčku) přepsán 20x. Pokud budu uvažovat, že počet přepisů levných MLC je cca 5000-10000 tak již po 200-500 hodinách může s relativně vysokou pravděpodobností ke ztrátě dat. “ (Zkráceno)

    Zde je základní chyba v úvaze. Každý flash disk, i ten úplně pitomý do USB, má wear leveling. Dnes většinu výkonu SSD dělá právě řadič a dobrý firwmare (algoritmus), který rozkládá zápisy (i čtení, ale to zde nejde). Paměťové čipy mají skoro všichni výrobci stejné.

    Tedy v žádném případě nelze počítat 5000 zápisů jednoho souboru a konec, protože zápis se nebude ukládat do jedné buňky, ale algoritmus ty zápisy bude rozkládat po celém čipu. Je tedy nutné (ve značném zjednodušení) počítat počet zápisů na všechny buňky. A to už je úplně jiné číslo (miliardy).

    Flash čipy v jednoúčelových krabičkách (routerech) nepoužívají řadič, ale jejich operační systém používá speciální systém souborů, který si zápisy do jednotlivých buněk hlídá sám (JFFS2).

  5. Ještě bych se doplnil.

    Moderní OS tohle ví a snaží se jednak disk informovat o volných blocích FS (příkaz TRIM), takže alg nemusí číst a zapisovat logicky prázdný blok. Ale to podstatné je velikost write cache. Na disk se zapisuje ve velkých blocích (pokud má člověk UPS může si povolit velkou write cache, což doporučuji z hlediska výkonu i na běžném HDD) což dále snižuje opotřebení počtem zápisů.

  6. Určitě je to tak jak říkáš. Já si tím wear levelingem u některých flashek nejsem jistý. (a nebo jeho kvalitou) Dělám ve firmě s cca 800 uživateli a popsaná situlace, kdy lidi i několik týdnů pracují na jednom wordovým souboru otevíraným a ukládaným na flash disk, už 2x vedla ke ztrátě dat. Podařilo se mi obnovit velké fragmenty souboru.. přesto ale v určitých částech byl „sypaný čaj“
    Proto jsem k množství zápisů hodně skeptický. Samozřejmě netuším, jaké jiné brikule se s těmi flash disky děly.
    Určitě nespekuluju o Sata SSD discích.. levné a většinou reklamní flash disky u mne mají ale velmi špatnou reputaci..

  7. Tak s těma počtama přepisů wordu to bude hodně různé na různých flash nebo SSD discích. Miliardy ak píše Tomas Crhonek to určitě nebudou neb na disku nebude jen tento soubor, takže v případě plného disku se to bude skutečně blížit těm 10000 přepisů. Jinak TRIM má zatím stále hodně málo výrobků, vyžaduje to nový OS a osobně nevěřím, že by všichni výrobci měli stejně dokonalý algoritmus, aby se s tímto problémem (TRIM+rovnoměrné využití buněk) popasovali. Bude to nejspíše opět kus od kusu a tipuju že čím novější výrobek tím lepší podpora ve firmware. Jinak u běžných USB flashdisků můžeme nejspíše o nějaké inteligenci jen snít. A to potvrdila i praxe. Třeba ty novější flashky s podporou UBS3.0 a SATA by mohly (pokud si uživatelé náležitě připlatí) tyto technologie obsahovat, ale věřím, že by se s tím výrobce určitě nezapomněl náležitě pochlubit.

    Takže USB flashdisk raději jen na přenos souborů a ne na skladování jinde nezálohovaných dat.

    Pokud SSD disk tak raději připlatit za SLC i když třeb jen 32GB. Stejně SSD disk nikdo nebude používat na ukládání ISO, DVD, videí, fotek apod., protože tam stejně těch pár desítek MB/sec oproti novým SATA diskům navíc nic neurychlí a cenový rozdíl je neporovnatelný. Spíš na ten disk nainstalovat základ OS a jen aplikace, které člověk často používá a sem tam přeinstaluje novou verzí a zbytek nechat na klasickém disku.

    Pokud by, ale výkon byl nutný i u často měnících se datových souborů a nehledělo se na peníze pak by asi SSD mohl být řešením. Prostě by se pravidelně zálohovalo a časem se SSD vyměnil za nový. Otázkou je jestli by se nedalo za podobné peníze poskládat skutečně výkonné diskové pole, které by přineslo i jiné výhody.

    Taky sem v některých diskuzích viděl skvělý nápad umístit pagefile na SSD disk, že to bude výrazně rychlejší — takže kdo má nový SSD disk a nevadí mu ho zničit, zkuste to a uvidíme jestli vydrží aspoň pár měsíců. Byl by to velmi zajímaví test 😀

    Jinak mne docela pobavila ta úvaha o UPS a velikosti writecache. Já tedy nevím, ale v reálu daleko více hrozí pád OS, nebo nutnost natvrdo vypnout PC, takže UPS nic neřeší. BTW většina kolegů má notebook=v podstatě mají UPS a pád do modré obrazovky nebo zahryznutí různých OS (hlavně Vista, Win7 a Windows 2008 Server) je docela běžný jev.

  8. dobrý den, mám velice atipický notebook ASUS R2E , dle mého názoru nejlepší řešení pro mobilitu. počítač používá HDD rozhraní ZIF PATA, 1,8″. dřív tu byl 1,8″ ZIF HDD Toshiba 4200ot/min 80GB. zakoupil jsem proto ZIF SSD RunCore 64GB. nejsem si zcela jist zdali to byla dobrá volba, znepokojuje mne hlavně počet přepisů… jaká je asi životonost tohoto disku při použití Win 7, a bežným provozem?? (internet, občas stažení-shlédnutí filmu, úprava fotek atd..) ??
    Děkuji

  9. Podle pěkného článku http://www.anandtech.com/show/5518/a-look-at-enterprise-performance-of-intel-ssds jsou levné MLC SSD (Intel 320) v pohodě použitelné i v serverech, pokud nejde o opravdu brutální zátěž. Čili pro použití v běžném PC je to s prstem v nose 🙂 A je doporučeno je nezaplňovat do mrtě, ale nechávat aspoň 10% volného místa.

  10. Nojo jenže pokud server nemá brutální zátěž, tak se nikdo nebude rozhlížet po alternativě a nechá tam to co je. Je to těžké rozhodování. :/ Holt se musí počkat na jinou technologii SSD je slepá ulička.

Trackbacks for this post

    Leave a Reply