Je auto na vodík lepší než auto na baterky?

Často skloňované téma. Zkusme si rozepsat jak to je.
– vodík se povětšinou vyrábí rozkladem metanu. Počkat auta co jezdí na metan tu už máme. Jsou to auta na zemní plyn

– vodík lze vyrábět rozkladem vody v elektrolyzérech. V těch nejpoužívanějších se používá jako elektroda platina a elektrolyt je polymerní na bázi fluorové chemie. Tedy celkem nákladná a nikoli eko věc. Existují vysokoteplotní elektrolyzéry, ale ty pro změnu zas používají oxid zirkonu dopovaný oxidem Yttria. Což jsou mimochodem prvky které se používají i v palivových článcích v autě. Pořád zde hledám tu výhodu proti běžně používaným akumulátorům. V palivových článcích se používají vzácné suroviny. Bezpečnost je taky otázkou protože se produkuje vodík a kyslík. Kyslík je nebezpečným sám o sobě (nutno zajistit takzavanou „kyslíkovou čistotu“ technologie ) a s vodíkem kyslík samozřejmě vybuchuje. Vodík je následně nutno stlačit někam k 600-800 bar. Což je tlak cca 100x vyšší než je u LPG aut a 3x vyšší než u CNG aut. Tedy je to energeticky i technologicky náročná kaskáda kompresorů. Zde navíc stlačující nejmenší atomy vůbec. Tedy těsnost je opět technologická výzva z pohledu výsledné ceny a nepoužívání drahých materiálů.
– Vodík se v palivových článcích zoxiduje na vodu za vzniku elektřiny, která se použije pro pohon elektromotoru. Jenže aby automobil měl dostatečný výkon a dynamiku, tak by buď musel mít palivový článek násobně větší než je žádoucí z pohledu ceny/velikosti/hmontnosti palivového článku. Takže v automobilu je ještě akumulátor. Takže když někdo vykřikuje auto na vodík je lepší než auto na elektřinu/akumulátory, tak se jen pousměji a ptám se: V čem konkrétně? Můžete mi to rozepsat abych výše zmíněné (a nejen to) škrtnul a řekl: „ok. Nenabiju si auto „Zadarmo“ přímo z domácí elektrárny, pořídím si místo toho elekrolyzér, kompresorou stanici a zásobníky na vysoce stlačený vodík.
Poznámka1: Ano vodík lze mít stlačený, zchlazený a zkapalněný. Opět je na to ale potřeba dost elektřiny a vodík se při stání např v garáži pomalu v nádržích vaří a odpařuje. Tedy to je vhodné např pro kaminovou dopravu kde se auta nezastavují na více než den.
Poznámka2: ano vodík lze ukládat do hydridů kovů. Technologie to je zajímavá, ale přes 30 let vývoje to je komerčně nedostupné pro malé aplikace typu automobil. (vodík má u tohoto způsobu uchování energie velmi špatnou hustotu v poměru k hmotnosti zásobníku)
Poznámka3: Přímé spalování vodíku v pístovém motoru je možné a kdysi u japonských automobilek bylo testováno i v běžném provozu. Neosvědčilo se z důvodu nízké životnosti motorů (teplotní namáhání ventilů a hlav motorů)
Poznámka4: Jako zdroj vodíku se dají použít různé technologické procesy kde je vodík, metan či jiný plyn jako odpad který se prostě jen spaluje.

Závěr: Vodík v mobilitě se určitě uplatní. A to v nákladní dopravě a v dopravě osob. Je možné že i v letectví umožní přepravu osob na trasách nad 1000km. Pro městskou a osobní mobilitu bude klasický akumulátor mít více výhod. A to jak z pohledu ceny tak i snadnosti používání.

SHARE IT:

Related Posts

Leave a Reply

You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>