PTAČÍ  KRMÍTKA

KRMIT ČI NEKRMIT PTÁKY ?

Na toto věčné téma je řada názorů, mezi zcela krajními je prostor pro přechodné. Jeden názor vychází z toho, že  příroda si ve zhoršených zimních podmínkách poradí sama, opačný názor zdůvodňuje přikrmování ptáků tím, že nám pak na zahradě zůstanou a budou pomáhat při hubení „škodlivého“ hmyzu. Dlouhodobé zkušenosti ornitologů, ochránců i příznivců ptáků jednoznačně potvrzují, že krmení ptáků v mimohnízdním období má význam. Bez ohledu na to, kde ptáky krmíme, platí jednoduché základní pravidlo: mezi návštěvníky určitého krmítka jsou ptáci „naši“ (= hnízdili buď v blízkém, nebo i ve vzdálenějším okolí) a ptáci „cizí“. Ti jsou původem převážně severněji a východněji od našeho území; tráví u nás zimu nebo alespoň její část a s nástupem jara nás opouštějí. Krmítka pak zůstanou opuštěna, ale ne zcela. Ptáci z nejbližšího okolí o nich dobře ví a jakmile se zhorší počasí, kontrolují je. Proto je dobré, aby v nich trvale něco bylo; ptáci to uvítají a ocení i v době, kdy krmí mláďata.

Nejčastějšími návštěvnicemi krmítek jsou různé druhy sýkor, především sýkora koňadra a sýkora modřinka. Budete – li všem těmto sýkorám chtít udělat radost, nabídněte jim semena slunečnice a mírně rozdrcená jádra vlašských ořechů. Je možno jim to pouze nasypat do krmítka nebo smíchat s roztaveným tukem (lojem) a touto směsí vyplnit prostory mezi šupinami velkých šišek. Do směsi je možno přidat i další semena a strouhanou neslanou housku. Takto připravenou směsí lze naplnit i květináč či polovinu kokosového ořechu; otvorem ve dnu květináče a vyvrtaným otvorem v kokosovém ořechu protáhneme větvičku, která pak bude sloužit jakobidélko. Po zatuhnutí pověsíme vyrobené krmítko dnem    vzhůru do výše mimo dosah koček. Kromě sýkor takové  krmitko za nedlouhou dobu objeví i strakapoud velký a brhlík lesní. Výše popsanou směs je rovněž možno „vetřít“ mezi kůru stromů bez obav, že by vám ptáci do jara nedokázali strom „vyčistit“. Pravidelnými návštěvnicemi krmítek a zásypů jsou zimující červenky obecné. Vyskytují se jednotlivě, což způsobuje problém se zjištěním jejich zimní početnosti. Tito hnědí ptáci s cihlově oranžovou náprsenkou jsou sice převážné hmyzožraví (proto jich většina odlétá až do severní Afriky), ale dovedou překonat i naše zimní podmínky. Část zimujících ptáků je našeho původu, ve většině případů se však jedná o červenky, které k nám přilétly ze severněji položených hnízdišť.

Zimující červenky je možno přikrmovat rozemletými (či rozdrcenými) jádry vlašských ořechů. Jejich tučnost snížíme a jejich množství „nastavíme“ jemnou strouhankou nebo rozdrcenými dětskými piškoty. Červenky hledají a sbírají potravu na zemi – proto jim ji tam také předkládáme. Vzácněji se u krmítka objeví i „vrabcovitě“ zbarvený drobný ptáček (o něco menší než vrabec) – pěvuška modrá (Prunella modularis); má přibližně stejné nároky jako červenka. Další skupinou ptáků, kteří rádi navštěvují krmítka, jsou semenožraví ptáci; jejich přikrmování je jednodušší: předkládáme jim nejrůznější semena. Osvědčená je především slunečnice, dále řepka, mák, proso atp.