hliník
Hliník je jedním z nejvíce rozšířeným kovem využívaným člověkem. Hliník nás obklopuje a už si jeho přítomnost ani neuvědomujeme. Jeho využívání začíná například od hliníkových obkladů budov, hliníkových kol, hliníkových součástek praček ,kávovarech, nádobí, přes letadla až po tenké fólie v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Těžko by se našla lidská činnost, která se v současnosti obejde bez použití hliníku.
Nebylo tomu tak ale vždy, ještě před sto lety bylo použití kovového hliníku poměrně vzácné. I přes to, že hliník je třetí nejrozšířenějším prvkem na planetě zemi , tak teprve v roce 1825 hliník poprvé izoloval Hans Christian Oersted. Průmyslovou výrobu umožnil až v roce 1854 objev elektrolytické přípravy z bauxitu. Samotný hliník se ve své čisté formě používá poměrně zřídka. Většinově se používají slitiny hliníku. Hliník se dá vhodnými příměsovými prvky „naprogramovat“ tak, že spektrum použití je opravdu rozsáhlé. Nejčastěji používané hliníkové slitiny obsahují hořčík, měď, mangan, křemík, chrom, olovo, cín, zinek. Průmyslově je používáno více než sto slitin.
Nejčastější aplikací hliníku jsou hliníkové plechy ve stavebním a automobilovém průmyslu, hliníkové profily opět ve stavebnictví v konstrukci strojů a podobně. Dalším žádaným výrobkem z hliníku jsou hliníkové tyče, které josu často pouze polotovarem, ze kterého jsou například zápustkově kovány či lisovány součásti automobilů. Jedním z technologicky nejnáročnějších výrobků jsou hliníkové trubky. Kromě nutnosti zajištění stejné tlouštky stěn, kvalitního povrchu je důležitým parametrem pevnost.
Nebylo tomu tak ale vždy, ještě před sto lety bylo použití kovového hliníku poměrně vzácné. I přes to, že hliník je třetí nejrozšířenějším prvkem na planetě zemi , tak teprve v roce 1825 hliník poprvé izoloval Hans Christian Oersted. Průmyslovou výrobu umožnil až v roce 1854 objev elektrolytické přípravy z bauxitu. Samotný hliník se ve své čisté formě používá poměrně zřídka. Většinově se používají slitiny hliníku. Hliník se dá vhodnými příměsovými prvky „naprogramovat“ tak, že spektrum použití je opravdu rozsáhlé. Nejčastěji používané hliníkové slitiny obsahují hořčík, měď, mangan, křemík, chrom, olovo, cín, zinek. Průmyslově je používáno více než sto slitin.
Nejčastější aplikací hliníku jsou hliníkové plechy ve stavebním a automobilovém průmyslu, hliníkové profily opět ve stavebnictví v konstrukci strojů a podobně. Dalším žádaným výrobkem z hliníku jsou hliníkové tyče, které josu často pouze polotovarem, ze kterého jsou například zápustkově kovány či lisovány součásti automobilů. Jedním z technologicky nejnáročnějších výrobků jsou hliníkové trubky. Kromě nutnosti zajištění stejné tlouštky stěn, kvalitního povrchu je důležitým parametrem pevnost.
Výhodou slitin hliníku je jejich nízká hmotnost, která je cca 3x menší než u oceli a to při zachování stále dobrých mechanických vlastností (běžně 300MPa v tahu), výrazně lepších antikorozivních vlastnostech.
V blízké budoucnosti se bude zvyšovat podíl hliníkových slitin používaných při konstrukci automobilů kde se hliník může uplatnit při stavbě karosérie. Použití v deformačních zonách (hliník lépe absorbuje energii nárazu) a také v částech podvozku. Výsledkem budou bezpečnější a provozně výhodnější parametry vozů.
Nějaké ty komentáře