Výroba a vyvěšování budek má u nás dlouholetou tradici a vždy patřilo k nejzákladnějším formám pomoci ptákům. Význam budek jako umělých hnízdních dutin stále stoupá „ruku v ruce“ se stoupající mírou péče o zahrady a parky a s neochotou tolerovat přítomnost stárnoucích a usychajících stromů s možností vzniku přirozených dutin. Nesmíme totiž zapomínat, že dutinu si aktivně dovedou „pořídit“ pouze šplhavci (datlovití ptáci). Ti – naštěstí pro jiné zájemce o dutiny – si vždy na jaře tesají nové dutiny.

V člověkem nenarušené přírodě si tedy ptáci vystačí sami.

a dokonce ještě některé dutiny využívají – třeba pouze krátkodobě – zájemci z řad savců, např. veverka obecná, někteří netopýři, plch velký a jeho menší příbuzný plšík lískový. Avšak tam, kde se „do hry“ zapojí člověk a naruší přirozený běh věcí a dějů, musíme ptákům alespoň trochu pomoci. A jsou to právě ptačí budky – na první pohled jednoduchá metoda. S budkami to však úplně jednoduché není: dobře vyrobená budka nenese v sobě záruku, že bude ptáky přijata a osídlena. Je totiž možno ji pověsit i na nevhodné místo a nesprávným způsobem.

U nás nebývalo zvykem nakupovat hnízdní budky v obchodech – vše většinou řešily šikovné české ruce. Ani dnes není situace o mnoho lepší: na trhu není dostatečná nabídka vhodných a praxí osvědčených typů.

Vyvěšování ptačích budek neplní jen roli ochranářskou a výzkumnou, ale má značný význam při názorné výchově k péči o ptáky a přírodu vůbec.

V přírodě můžeme pozorovat, jak až překvapivě rozmanité jsou dutiny a
polodutiny, které ptáci ke hnízdění využívají. S nejkurióznějšími případy se však
častěji setkáváme ve městech, kde je ještě tíživější nedostatek přirozených dutin
než ve „volné“ venkovské přírodě. Svědčí o tom např. případy hnízdění sýkor
koňader a sýkor modřinek ve svislých plotových kovových trubkách, v
poštovních schránkách a nepoužívaných vývodech kamen WAV.

Ochrana budek před predátory:

Vyvěšování hnízdních budek je záslužná, avšak vysoce zodpovědná činnost, neboť budka vždy přitahuje zájem predátorú. Jejich počet je v blízkosti lidských sídel vyšší.  Jde především o kočky, kuny, straky a sojky. Všichni jmenovaní se zajímají jižo „čerstvě“ vyvěšené budky, především pak o budky s mláďaty. Proto je nezbytně nutné, abychom ptákům nabízeli budky bezpečné a umístěné mimo dosah predátorú.

Základní zásady:

a) .avčí predátoři

budky s menšími vletovými otvory chráníme zdvojením částí stěny s vletovým otvorem, připevněním laťky pod vletový otvor na vnitřní stranu stěny nebo prodloužením části přední stěny s vletovým otvorem. Predátor tak nemůže tlapkou dosáhnout až do hnízda. Důležitá je hloubka budky; neměla by být menší než 30 cm.

– budky s velkými vletovými (vstupními) otvory: výše uvedené úpravy nelze použít, neboť predátor má možnost tlapkou dosáhnout hluboko dovnitř, případně do budky vlézt celým tělem. Tomu je nutno zabránil; používány jsou různé plechové límce na kmeny stromů s budkami. Ty znemožňují vyšplhat predátorům nahoru k budce. Nutno však současné dbát na to, aby na strom (nebo budovu) s budkou nemohl predátor skočil ze sousedního stromu a aby na strom nemohl skočit či přelézt ze střechy jemu přístupné budovy.

b) ptačí predátoři

– především straka obecná, sojka obecná a strakupoud velký; ten sice významně pomáhá některým druhům ptáku hnízdících v dutinách lim, že jim dutiny přenechává. Na druhé straně však někteří strakapoudi velcí působí jako predáloři ptáků hnízdících v umělých dutinách: ptačích budkách.  Škodí tím že vybírají mláďata. Do budek vnikají nejčastěji po zvětšení vletového otvoru. Proto je dobré dávat kolem nich plechové destičky. Sojky a straky mohou škodit především v polobudkách. Je proto je dobré ochránit tyto budky pletivem s většími oky. (drobní pěvci jimi bez problémů prolezou)

[imagebrowser id=1]