Sledování zaměstnanců pomocí programů typu Safetica – aneb negativa šmírování

Představme si hypotetickou situaci, tak dobrá spíše zcela typickou situaci: Manažer/majitel firmy se bojí, že jeho zaměstnanci během pracovní doby dělají na IT prostředcích firmy (nebudu teď vůbec řešit firemní mobily) věci, které nesouvisí s jejich pracovní náplní a defacto poškozují firmu tím, že snižují svojí efektivitu. V případě, že se jedná o klíčového zaměstnance, tak ohrožuje celý tým a firmu. A rozhodne se zakročit.

Co všechno zaměstnanci mohou dělat během pracovní doby kromě své práce:
– trávit čas čtením webů
– trávit čas povídáním s lidmi prostřednictvím sociálních sítí a instant messagingu.
– hrát hazardní hry (poker/casina/sázky)
– sledovat porno
– hrát klasické hry
– psát si soukromé emaily se známými (přes soukromou nebo firemní poštu)
– posílat data konkurenci
– pracovat na svém soukromém podnikání
– nedělat nic

Těchto několik bodů je pouze základní nástřel toho co zaměstnanci v práci na počítačích dělají. A manažer, který toto chce řešit má v zásadě dvě věci:
1. chtít po lidech aby splnili své pracovní povinnosti na 100%, jinak bude následovat snížení ohodnocení nebo výpověď
2. nasadit sledovací sw typu Safetica a sledovat veškerou aktivitu na počítačích

Osobně mám ten názor, že pokud neděláte v provozu typu jaderná elektrárna, tiskárna cenin, tak sledování počítačů je nesmysl. Pokud nějaký manažer nasadí podobný sledovací sw třeba na počítače obchodníků v terénu, tak je podle mne duševně vyšinutý jedinec. U profese obchodník je jediný parametr: plníš nastavený plán a vyděláš na sebe a firmu? Cajk.. dělej si co chceš. Nebo proč nasazovat sledovací program programátorovi, který polovinu času probloumá na it webech a diskuzích a plní dohodnuté termíny? A proč ho nasazovat obchodníkovi či programátorovi, který stanovené cíle neplní? Neplníš cíle >> odcházíš z firmy, to je přeci jednoduché a levné řešení. Celkově si myslím, že nasazení programu Safetica dokáže otrávit atmosféru ve firmě natolik, že lidé kteří jsou tvůrčí a kreativní prostě odejdou. Osobně jsem dostal za úkol podobný systém do firmy nasadit a provozovat. Raději jsem z té firmy odešel, abych se nutně nestal hlavním šmírákem. Tvrdím, že dobrý manažer takovéto nástroje nepotřebuje. On je i celkem problém s legislativou. Existuje §316 Zákoníku práce, jenže ten nedefinuje, za jakých okolností může zaměstnavatel přistoupit ke šmírování svých zaměstnanců, obecně je tato praxe považována za ospravedlnitelnou, pokud na pracovišti třeba dochází ke krádežím, sledování je povoleno v provozech se zvláštním režimem, jako třeba jaderné elektrárny či tiskárny cenin, rozhodně ne ke sledování, jestli se někdo fláká či nikoliv, jestli dodržuje dopravní předpisy aj. Osobně jsem zažil v několika firmách, kdy si vedení společnosti vynucovalo nahlížení do firemního emailu, bez vědomí příslušného zaměstnance.  Zbytečné jim bylo vysvětlovat, že se dopouštějí trestného činu a že jediné co bez svolení zaměstnance smíme je provádět strojové zpracování informací v tom mailboxu (kontrola na viry, neslušná slova, apod.) Minimálně jednou na to jedna konkrétní firma dojela a na mimosoudním vyrovnání zaměstnanci musela zaplatit nižší milióny Kč protože argument, který firma získala v rozporu se zákony (odeslaný email) byl prostě nepoužitelný) To se vždycky směji, když pak říkám: „já jsem vám to říkal, že takto se to nedělá“. Tedy firmy povětšinou neupravují pracovní smlouvu, neinformují zaměstnance smluvní cestou o prováděných omezeních jejich soukromí. A pak na to dojíždějí. Buď ztrátou kreativních lidí a nebo ztrátou peněz u soudů.

Já myslím, že pokud má běžná komerční firma dojem, že musí tímhle způsobem sledovat zaměstnance, tak už v podstatě zkrachovala. Jakmile si sestaví tým z lidí, kterým a priori nevěří, páchá tím na dnešním vysoce konkurenčním trhu sebevraždu. Devizou každé dnešní solidní firmy jsou lidé a celková firemní kultura, protože prakticky každé technické řešení je možné zkopírovat. Praktiky šmírování tým tak těžce demotivují v dlouhodobé perspektivě, že se firmě prostě postupně přestane dařit a ať bude monitorovat lidi sebelépe a cpát peníze do marketingu či vývoje, k ničemu to nepovede.

Dalším důvodem proč kromě demotivace zaměstnanců, nasazením sledovacích projektů typu Safetica ztrácí konkurenční výhodu je cena za nasazení a za vlastnictví. Pokud budu uvažovat, že se systém nasazuje v malém, tak za implementaci na např 10 počítačů (plovoucí licence umožňující sledování přesouvat) se zaplatí min 50kKč  (licence+implementace) za roční provoz se na personálních nákladech zaplatí cca 40kKč (uvažuji 10% úvazek levného technika s platem kolem 20kKč hrubého) + min. 72kKč za čas strávený vysoko postaveným manažerem nad analýzou a rozvahou nad získanými daty. (uvažovány dvě hodiny měsíčně při platu 3000 kč/hodinu včetně odvodů). Tedy jen základní cena zřízení a vlastnictví za první rok provozu je cca 160 000, -Kč. Za tuto cenu firma mohla přivést minimálně 20000 – 40000 nových relevantních návštěvníků na firemní web. Prostě zatímco vy šmírujete zaměstnance, tak konkurence získala deset zákazníků.

Závěr: pokud by mne někdo v budoucím zaměstnání (tedy pokud se nechám ještě zaměstnat) oslovil abych nasadil podobný systém, tak to udělám za předpokladu že:
1. bude plně postupováno dle zákonů a zaměstnanci budou informováni už v pracovní smlouvě a při pohovorech.
2. tento systém bude nasazen pouze v případě podezření na spáchání trestného činu, krádeže dat a podobně
3. každé použití bude dokumentováno a kontrolováno nezávislým arbitrem
4. každý zaměstnanec si bude moci v měsíčním reportu zkontrolovat zda byl sledován
5. kreativci/obchodníci zaměstnanci nebudou sledováni
6. bude aktivně zakázáno několik základních webů typu facebook,novinky,sport a ty poběží jen např. během přestávky na oběd

V jakékoli živelné nasazení šmírování uživatelů považuji za zlo a ten kdo toto nasadí si nezaslouží můj respekt.

 

SHARE IT: Facebook Twitter Pinterest Google Plus StumbleUpon Reddit Email

Related Posts

Commenting area

  1. Naprostý souhlas. Shrnuto podtrženo.

Leave a Reply

You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>