Předmluva: Autor tohoto článku je v podstatě fanda EET, jen ho děsí předchozí a současné zkušenosti se státními inf. systémy se kterými má praxi trvající již 20let.

Tak nám PR oddělení hnutí ano vydalo článek  7 největších pověr o elektronické evidenci tržeb. Zkusím to poctivě okomentovat bez patosu a nadržování:

1. citace „Není pravda, že stát nařizuje podnikatelům poskytovat další a další údaje. Na všechny údaje, které budou podnikatelé zasílat v rámci EET, má už dnes finanční správa nárok a v rámci kontrolní činnosti je prověřuje. Rovněž účtenku musí podnikatel umět na žádost spotřebitele vystavit. Novinkou je jen automatické zasílání těchto informací přes internet, které celý proces zautomatizuje a poctivým podnikatelům ušetří cenný čas i administrativní náklady spojené s daňovou kontrolou.“

Rozklad: S tím lze souhlasit jen do té míry, že FÚ má na tyto údaje nárok. To, že se FÚ podaří zkontrolovat v některých lokalitách ČR firmu jednou za 300let není problém podnikatele ale státu. Tedy z morálního hlediska by měl stát řešit současný problém na FÚ. Poctivý podnikatel doteď jen předal hlášení na FÚ a zaplatil daň. Od teď bude muset zaplatit intergraci systému pro hlášení tržeb do svého aktuálního ERP systému. Což nebude levné jak na zřízení tak i na provoz. Kromě toho, že to budou muset dodavatelé ERP vyvinout, tak to bude muset někdo zaplatit. Počítám, že u některých firem náklady na implementaci přesáhnou 1milión kč. Další věcí bude udržení tohoto doplňku v provozu. Někdo bude muset měnit a aktualizovat certifikáty a sledovat funkčnost. Ten někdo bude muset být zaplacen. Tedy mi slibovaný ušetřený čas popisovaný v citaci nikde z toho nevylézá.

2. citace: „Není pravda, že stát pokládá a priori všechny podnikatele za podvodníky. Naopak, ministerstvo financí si je vědomo toho, že většina firem odvádí daně v souladu se zákonem. EET odstraní nespravedlnost, která zvýhodňuje podvodníky v konkurenčním boji. Současně umožní zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti, a nezdržovat poctivé podnikatele zbytečnými kontrolami, které je obtěžují. I proto je projekt EET podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami v naprosté většině podporován. Poctiví podnikatelé mají zájem na odstranění jejich konkurenční nevýhody a narovnání tržního prostředí.“

Rozklad: Ano souhlasím s tím že by to mohlo narovnat konkurenční prostředí. Nesouhlasím s tím že FÚ doteď nemá informace, které jim umožní zacílit kontroly. Naopak jich díky podávaným přiznáním už má opravdu dostatek.

3. citace: „Není pravda, že stačí nevydat jednou účtenku a podnikatel čelí půlmilionové pokutě nebo dočasnému uzavření provozovny. Nesmyslnost takového tvrzení v českém právním prostředí se zdá zjevná. Přesto: K této krajní variantě je možné sáhnout jen pro opakované porušení zákona a významnou škodu způsobenou státní pokladně.“

rozklad: To že se nebude hned vydávat likvidační maximální pokuta je zřejmé. Problém je spíše v tom že i 5000,- je často likvidační pokutou pro malé živnostníky, kteří dělají práci co je baví a doplňují rozmanitost služeb (např malinké vesnické hospody a různí stánkaři na historických trzích)

4. citace: „Není pravda, že zákazník, který si u pokladny nevezme účtenku, bude pokutován nebo jinak popotahován finančními kontrolory. Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně, nikoliv je pokutovat a šikanovat. Přestože ani v původním znění návrhu zákona uvedená povinnost převzít účtenku nepočítala se sankcemi ani jiným trestáním zákazníka, akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.“

Rozklad: Hurá! Konečně trochu normálního pohledu

5. citace: „Není pravda, že EET se bude týkat všech firem a živnostníků. A už vůbec ne všech naráz. Do EET se zapojí jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky, stravenkami. Ostatní, kteří inkasují bezhotovostně, tzn. přímým převodem z účtu na účet, tak činit nemusí. Drobní podnikatelé, jako například řemeslníci, nejsou na pořadu dne.“

Rozklad: Proboha! Oni drobní podnikatelé a řemeslníci neinkasují v hotovosti? To nemáte koule na to aby jste udrželi původní smysl návrhu a bylo to opravdu pro všechny živnostníky ? Pokud budete dělat vyjímky, tak celý EET znehodnotíte a bude z tohjo malej chudáček bastard co se mu budou všichni smát.

6. citace: „Není pravda, že v místech, kde není (třeba i dočasně) připojení k internetu nebude možné pokračovat v podnikání. Zákon pamatuje i na takové případy a nabízí jednak možnost v případě výpadku spojení zaslat účtenku do 48 hodin, jednak režim off-line. Pro případ dočasného výpadku systému existuje řešení, které umožní podnikateli bez prodlení transakci se zákazníkem dokončit. Je navrhována minimální mezní doba odezvy, po kterou je třeba čekat na odpověď serveru finanční správy, na 2 sekundy. V Chorvatsku tato doba ve skutečnosti v průměru trvá 0,307 sekundy. Takové prodlení žádné fronty u pokladen nevytvoří. Ani v Chorvatsku není dokonalé pokrytí internetem a systém evidence tržeb bez problému funguje – srovnejme si to s kvalitou pokrytí v České republice.“

Rozklad: Pokud bude systém odolný proti výpadkům hlavního systému EET (které rozhodně nastanou. Zátěžové testy jen tak někdo nedokáže provést s potřebnou důkladností), tak věřím, že i různí trhovci prodávající kdekoli na mezích na různých vesnických akcích budou moci prodeje zrealizovat. Jinak si nedokáži představit jak moc se zpomalí průchod například 5000 lidí před dvě pokladny během 2 hodin. Třeba na sportovní či kulturní akci konané jednou za rok někde na poli. Doteď to probíhalo stylem: Dej stovku tady máš číslovanou vstupenku a tamhle ti nalepí brigádník/ochranka pásku. Teď se bude čekat 1sekundu než se to přenese a potvrdí a pak několik sekund než se vytiskne účtenka (ty přenosné terminály jsou docela pomalé při tisku). Takových situací se dá najít hodně. Pokud nebude toto technicky podchyceno tak to rozhodně zvýší blbou náladu.

7. citace: „Není pravda, že si podnikatelé budou muset pořídit registrační pokladnu. Technické řešení je jednoduché, nevyžadují se žádná speciální certifikovaná zařízení, která by musela být vybavena fiskální pamětí. Podnikatelé budou moci využít jakékoliv zařízení, které bude umět odeslat požadované informace do systému a vytisknout účtenku. Pro nejmenší podnikatele bude stačit např. chytrý telefon s tiskárnou. Záleží pouze na volbě podnikatele, jaké řešení nabízené na trhu zvolí.“

Rozklad: Je nutné aby škála technických zařízeních byla co možná největší. Hlavně možnost jejich kombinací. Jako klíčovou považuji možnost tisknout na jakékoli tiskárně (od termotransferové na com portu přes jehličkovou až po běžný stolní laser na LAN) a možnost napojení na stávající pokladní systémy. Co je ale skutečný průšvih co PR frikulíni ANO ignorují je fakt, že lidi rádi používají staré mobily a náklad 3-13kKč za chytrý mobil + 2-10kKč za tiskárnu je pro ně likvidační překážka.

SHARE IT: Facebook Twitter Pinterest Google Plus StumbleUpon Reddit Email

Related Posts

Leave a Reply

You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>